Dlouhé, temné noci plné nepřirozených duchů a tvorů. Mýty o severských mrtvolách povětšinou patří do starých islandských pověstí, sepsaných mnichy, potomky Norů. Většina z nich byla psána v duchu křesťanské víry. V klášterních knihovnách se z různorodých ság můžeme dozvědět o zhmotněných mrtvých neuložených v rakvích. Některé typy těchto příběhů můžeme nalézt v příbězích zvaných eventyr.

Vlkodlaci jsou nevysvětlitelným tématem magie, proto je pro člověka těžké, aby si o těchto podivuhodných tvorech udělal vlastní názor. Každá kultura má svoje pověry, kterých se drží se silou vlkodlačího stisku.

Spojení upíra a inkuba je tradováno již v legendách. Vůle přízraku žíti dále, umíněné lpění zárodku života na mrtvole, láska a smrt, pohřební manželství a neuhasitelná touha.