Vampýrismus není jenom obor záhadologů a mystiků, ale i seriózní vědy jako medicína a lékařství poukazují na některé nemoci, které mohou více či méně připomínat příznaky upírství. Na tři z nich se nyní podíváme...

Porfýrie

Asi nejznámější nemoc, kterou se kdy vysvětloval vampýrismus, známá je též pod názvem Draculova nemoc. Porfyrie, jež je dědičná a nelze ji přenášet slinami nebo krví, je označení pro metabolickou poruchu, která způsobuje nadměrný únik železa. Dochází k nenadálé látkové přeměně organismu: červená moč, která je spojená s vylučováním červených krvinek, poruchy nervového systému, epilepsie... Nemoce způsobuje mimořádnou citlivost na sluneční světlo a delší pobyt na slunci způsobuje nevratné změny na pokožce a nadměrné ochlupení. Za normální situace je pokožka hladce bledá někdy i mrtvolně bílá. Dále dochází k znetvoření nosu, uší a prstů. Rty s dásněmi tuhnou a zuby jsou výraznější. Porfýrie by nám také mohla vysvětlit pověru o česneku, ten rozpouští krevní barvivo a brání jeho obnově. Což pro postižené znamená smrtelné nebezpečí.

Katalepsie

U katalepsie není nemocný náchylný ani na sluneční světlo nebo česnek a s upírem se spojuje až ve chvíli, kdy je pohřben - za živa. Tyto neblahé omyly se stávaly především v daleké minulosti, nemocný v katatonickém stavu nejeví známky života jako slyšitelný dech nebo hmatatelný puls, je mrtvolně strnulý a smrt tehdy byla často určována sousedy nebo příbuznými. "Nebožka/tík" pak byly uloženi do země a vznikaly tak legendy o nemrtvých. Z hrobů se ozývalo tlumené bouchání a škrábání. Po otevření byla těla v jiných polohách a často i s čerstvou krví. A ve chvíli, kdy lovci upírů prohnali kůl srdcem, vytryskla krvavá pěna, což způsobil otok plic zapříčiněný nedostatkem vzduchu. Podobným omylům se zřejmě zabránit nedalo, ale mrtvým se později začali kolem zápěstí uvazovat šňůrky na jejichž konci byl zvonek, který pak upozornil, že pohřbený žije. S celou řádku nešťasně pohřbených se můžeme setkat v povídce E.A. Poea s výstižným názvem Předčasný pohřeb.

Virus V5

Přítomnost tohoto viru v lidském těle je vzácná, proto jí věda zatím nevěnovala tak široký záběr zájmu, i když zároveň přiznává, že existuje tzv. spící stadium této nemoci, v tomto případě by mohly existovat celé "klany" aniž by to sami tušily. Vědci zabývající se vampyrismem, podotýkají, že v tomhle případě by legendy o upírech nemusely být tak nepravděpodobné. Virus V5 pozmění celé DNA a začne genetický materiál ukládat jako RNA, který je včleněn do hostitelské buňky, Virus poté přebírá její funkci či ji mění nebo adaptuje její DNA. Vždy se však při procesu dělení hostitelské buňky vytváří nová kopie DNA spolu s vlastními geny a virus se šíří. Virus V5 také sdílí několik společných vlastností s virem HIV. Rozdíl je především v inkubační době, ta je u HIV až několik let, kdežto u V5 propuká nemoc téměř ihned a účinky či důsledky jsou vidět především na imunitním systému. A proč že "upíří virus"?? U nakaženého člověka způsobuje řadu průvodních jevů, které jsou připisovány upírům, jako rozvoj duševních schopností, fyzická síla, světloplachost a především schopnost bez potíží strávit lidskou či zvířecí krev...